Recenze

 

Klára Kubíčková (šéfrecenzentka MFDnes), CityDnes, červen 2014

… Úsměvné, pištivě trapné i vyloženě k popukání jsou tyhle obyčejné příběhy. Čas od čsu se stane, že si autor vydá sám svoji prvotinu a není to průšvih. Čepelka  vzpomíná na dětství, na začátky podnikání v 90. letech, na obyčejnou dovolenou s těhotnou manželkou a stejně intenzivně těhotnou sestrou. A je to milé, chytré, čtivé a hlavně vtipné.


Knihkupecká síť Kanzelsberger, Dům knihy www.dumknihy.cz, srpen 2014

…  Jde o pohodových 376 stran ze života autora, a možná i z vašeho, neboť pozadí příběhů tvoří skutečné události od 60. let až po současnost. Nejde o běžný životopis, celá kniha se skládá z množství epizod z autorova bohatého života. Jsou to především nejrůznější nečekané události, průšvihy či jak říká Čepelka, maléry. Maléry někdy řeší sám autor, někdy je za něho řeší někdo jiný a někdy je neřeší nikdo, takže zůstanou trčet, většinou v tragikomickém výkřiku. Čtení pobaví, poučí, a také připomene nejrůznější události, jichž jste rovněž byly svědky. Je to originální jazykem i stylem, vtipné, občas k zamyšlení. O. Čepelka píše lehce, tak, jako by vyprávěl někde u vína přátelům, „co se mu zase stalo“.  Díky krátkým epizodám nemusíte vzpomínat, co jste včera zaspali, naopak se vám určitě vybaví vaše vlastní průšvihy z dětství, dospívání, z nemocnic, z dovolené i ze zaměstnání. Maléry můžete číst vy, ale i vaše dospělé děti nebo naopak babičky a dědečkové.  
 

Maléry a já, květen 2014

... jsou drobným, leč nečekaným úkazem na knižním trhu. Svou první prací se totiž projevil autor až v seniorském věku, a také měl o čem psát. Události, jaké se stávají v běžném životě, získávají v neotřelém autorově podání nové kontury i pointy. Všechny se udály, ale jak autor uznává, některé musel „beletristicky dotáhnout“. Čtenář se pak baví nejen popisem různých, často bizarních příhod, ale také originálním jazykem s mnoha novými slovy a jazykovými hříčkami. V knize jsou roztroušeny desítky bonmotů od známých osobností i od samotného autora. 

Vypravěč ukazuje (nebo předstírá?), že není „úplný popleta“, že dokáže – někdy brilantně, jindy boulovitě - řešit různé situace, které mu život přivál do cesty. Obsah plyne jako příjemné povídání někde u stolu, přičemž autor má tendenci poučovat čtenáře a přitom se většinou, jakoby mimoděk, sám shodí. Nicméně knížka má, jakkoli jde o mozaiku desítek drobných i větších životních epizod, také svůj děj, neboť sleduje autorův život od dětství a dospívání (příhody ze škol a z rodného Náchoda 50. a 60. let, z chmelové brigády, z protisovětské barikády, pozoruhodné básnické experimenty) do dospělosti. O. Čepelka vzpomíná na tátu a mámu a na groteskní události, které se jim staly. Provází nás neopakovatelnými příhodami z povinné vojenské služby na „západní hranici“, prvními průšvihy v zaměstnání, z lektorské činnosti a dokonce i z pánských záchodů. Popisuje komické scény z výzkumného ústavu a z uranových dolů, v nichž pracoval v 80. letech. Přináší podivuhodné zkušenosti ze své podnikatelské činnosti (což bývá samo o sobě téměř ojedinělým literárním tématem), zmiňuje zážitky z cest do mnoha evropských zemí i tragikomické popisy zdravotních problémů. Rozsáhlou kapitolu věnuje svému kondičnímu běhu včetně zážitků z maratonů a běhů do vrchu. Postupně se tak přesouvá z minulosti do současnosti, přičemž tu a tam neopomene svým laskavě ironickým stylem zformulovat životní zkušenost, která může obohatit čtenáře každého věku.